Příběhy

Příběhy, které se skutečně staly. Příběhy, kde významnou roli hraje Teorie typů. Osvětluje příčiny, uklidňuje, nabízí řešení.
Děti, jejichž rodiče mají problém, který potřebují řešit: nevědí si rady s výchovou, jejich dítě ve škole neprospívá tak, jak by si přáli, nebo se jejich dítěti děje něco, s čím mu oni sami neumí pomoci. Dospělí, kteří přicházejí s pochybnostmi o sobě samých, potýkají se se svými slabými stránkami, řeší komplikované vztahy se svým okolím nebo prostě hledají novou cestu ve svém životě. Snad budou jejich příběhy pro vás inspirací. 


 

Odesláno od dne v Příběhy

„Myslela jsem si, že jsem úplně k ničemu, že na tu práci prostě nemám. Frustrovalo mě, že se nedokážu vybičovat k tomu, aby mě to bavilo. Nedávala jsem to za vinu někomu jinému, jenom sama sobě. Já jsem byla ta, která nedělá svoji práci dobře.  Pochybnosti mě občas úplně paralyzovaly, bylo těžké se ráno přemluvit vstát a jít do práce.“
Viktorie, 35 let

Jedním z klíčových faktorů ovlivňujících naši sebeúctu je spokojenost v zaměstnání.  Jak se ale pozná to, ve kterém budeme opravdu spokojeni?  V nejrůznějších výzkumech se ukazuje, že jsme v zaměstnání spokojeni, pokud náš život obohacuje jinak než pouhou výplatou. Práce nám musí dávat smysl a musí být zdrojem naší seberealizace. Jenže…

To, co nám osobně dává smysl a v čem se realizujeme, je výrazně ovlivněno tím, jací jsme.  Pokud je totiž mezi typem naší osobnosti a tím, co děláme, zásadní nesoulad, začneme si časem stěžovat buď na nudu, nebo naopak na velkou psychickou zátěž a únavu. A brzy se dostaví také pochybnosti o sobě samých. 
Viktorie mi vyprávěla svůj příběh od začátku:

Odesláno od dne v Příběhy

Plaché a zároveň ostražité pohledy, které dávaly tušit obavu z toho, co je tady čeká. Honza přijel k vyšetření s maminkou a už na první pohled bylo zřejmé, že mají mnoho společného. Při úvodním rozhovoru seděla maminka zhrouceně na židli, téměř šeptala. Honza se choulil v křesle, do hovoru se vůbec nezapojoval.
Když rodiče telefonují do poradenského zařízení, aby objednali své dítě k vyšetření, doporučujeme jim, aby vyžádali informace také od třídního učitele (formou dotazníku). To, jak učitel dítě vidí, je pro psychologa velmi podstatné, a porovnání sdělení rodičů a učitele přináší často cenné diagnostické podněty. 
Honzova maminka odmítla. Samozřejmě, rodiče mají právo přijít s dítětem do poradny bez vědomí školy. Neděje se tak často, protože většinou je za objednáním dítěte do poradny společná snaha rodičů i školy řešit problém. Někdy ale vztah mezi učitelem a rodiči není vztahem důvěry a partnerství.  Problém, se kterým se pak na nás rodiče obracejí, bývá i problémem vztahu mezi učitelem a jejich dítětem. Jak se později ukázalo, byl to i tenhle případ.  

Nedávné komentáře k tomuto článku - Ukaž všechny komentáře
  • Mirka říká #
    Jak ja jako rodic muzu necemu takovemu predejit? Asi jedine tim ze budu mit sama takovou sebeuctu, ze memu diteti bude jasne, ze "
  • Justina Danišová říká #
    Po přečtení článku mám velký pocit smutku. Proč děti ve škole (a školce) musí zažívat takové příběhy? Jak výkonný by byl dospělý č

Odesláno od dne v Příběhy

Stalo se to pravděpodobně už každému učiteli: Perfektně si připravil hodinu, ale její průběh vůbec neodpovídá jeho představám – jeden žák totiž neustále vyrušuje. Chodí po třídě, něco vykřikuje. Učiteli se vůbec nedaří uvést ho do patřičných mezí. Čím víc s žákem diskutuje o tom, jak by se měl chovat, tím je to horší. Třída se dobře baví, bohužel na učitelův účet. Některé děti sice spolužákovi naznačují, že už by to mohlo stačit, ale v rámci celé třídy jsou to jen ojedinělé hlasy.
Podobných případů tzv. problémových dětí řeší odborníci čím dál víc. Chování těchto dětí mívá různé příčiny a jeho projevy se liší v závislosti na vývojovém období, ve kterém se dítě právě nachází. Jedno však mají společné. Učitelé si s nimi nevědí rady. Jedním z nich byl i Vašek.

Odesláno od dne v Příběhy

Michal byl vysokoškolák, kterého k vyšetření objednala maminka. Zastavila mě cestou do práce, omlouvala se, že už si na ni asi nepamatuji, ale že u mě byli s Michalem na vyšetření v 9. třídě v rámci profesního poradenství. S velkou naléhavostí v hlase mi sdělovala, že Michal je teď na vysoké škole, má před zkouškami po prvním semestru, ale chce studia nechat, pro ni ze zcela nepochopitelných důvodů. Žádala mě, abych si s ním promluvila a přesvědčila ho, aby si to rozmyslel. Nejprve jsem se ji snažila odkázat na nějakého jiného odborníka, který pracuje s dospělými, ale maminka neodbytně opakovala, že Michal by k nikomu jinému nešel, že mi důvěřuje. Nakonec jsem jejímu tlaku podlehla a Michala si objednala na rozhovor.

Odesláno od dne v Příběhy

Lucka chodila na běžnou základní školu v menším městě, která ve srovnání s ostatními školami patřila mezi ty prestižnější a náročnější. Od 1. třídy byla bezproblémové dítě. Všechno jí ve škole šlo, měla stále samé jedničky. Doma se učit nepotřebovala, stačilo jí to, co pochytila ve škole. Rodiče začali uvažovat o studiu na osmiletém gymnáziu.
Nevím, jaké máte zkušenosti s přechodem dětí na víceleté gymnázium. Záleží jistě na tom, zda jste rodič a vašich dětí se to týkalo nebo týká. Pokusím se zde shrnout argumenty rodičů, kteří o studiu jejich potomka na víceletém gymnáziu uvažují.   

Především chtějí dostat dítě na elitní školu a pojistit si jeho vstup na VŠ. Jako další důvod uvádějí, že se dítě zatím vůbec nemuselo učit, tam že ho „přitáhnou“, slibují si, že se dítě naučí pravidelné domácí přípravě a celkově bude víc motivováno ke studiu. 
Někteří rodiče jako důvod uvádějí i to, že na ZŠ jejich dítě zakrňuje, tzv. spí na vavřínech, že nemá dostatečně chytré a schopné spolužáky, kteří by mu konkurovali. Že ZŠ není dost kvalitní, výuka je málo náročná. Uvádějí také výchovné problémy na ZŠ, očekávají, že na škole, kde studují inteligentní děti, se takové problémy tolik nevyskytují. Někteří rodiče se ale současně studia svého dítěte na gymnáziu obávají. Bojí se, zda jejich dítě zvládne ten nápor učiva, zda bude mít dost volného času či zda bude moct chodit dál na kroužky apod. Tyto obavy jsou ale často přebity výše uvedenými argumenty pro.