Druhý díl

Odesláno od dne v Nemluví. Nemluví?

Abych se mohla rozhodnout, zda mohu být rodině nějak nápomocná, potřebovala jsem více informací. Požádala jsem proto maminku, aby mi popsala dosavadní chlapcův vývoj: „Těhotenství bylo v pořádku, porod dlouhý a únavný. V půl roce byl hospitalizován na neurologii pro podezření na zánět mozkových blan, nakonec byl diagnostikován zvýšený svalový tonus. Měl stále sevřené pěsti i chodidla a následovala rehabilitace. Motorický vývoj byl zpomalen, začal chodit v roce a půl. Vše mu trvá déle, ale zatím vše dohnal. Bývá často nemocný, kašle od podzimu do léta, příčina zatím není známá, bere autovakcínu. Častá nemocnost způsobuje výpadky docházky do školky.“
K odpovědi na otázku, co Štěpána baví, co rád dělá a v jakých situacích s ním výchovně narážejí, maminka napsala: „Nejraději si hraje sám s mašinkami či auty.  Asi před rokem a půl ho začalo bavit psát písmena, ale příliš se neposunul, spíše ho teď baví čísla a jejich posloupnost. Zvládá pochopit pravidla různých stolních her a pak je rád hraje s dospělými. Nejradši by tím trávil celý den. Druhým rokem jezdí na šlapacím kole, letos začal plavat bez pomůcek a potápí se pod vodu. I když z vody má respekt. Baví ho běhat, tak jsem ho přihlásila na kroužek atletiky. Chápe, co má dělat, ale dětí se jakoby " bojí", takže když má někoho podlézt, tak to neudělá, nebo plácnout někoho při doběhu či se ho dotknout je problém. Problém je taky, když si mají dojít na záchod, sám tam nechce jít, nebo tam dojde, ale potřebu nevykoná a přijde zase zpět, takže musím s ním. Na začátku tréninku nezvedne ruku, když slyší své jméno, teda zvedne, ale pohyb je to sotva centimetrový. Takže se mě ptala cvičitelka, jaký má problém. Pro okolí to často vypadá, že něco konkrétního nezvládá, a my přitom dobře víme, že to umí, že je šikovný. Třeba doma tancuje, ale na dětské diskotéce nehne ani prstem, nebo když se ho někdo na něco zeptá a on neodpoví. Nebo když si ve školce nehraje a místo toho stojí hodinu u plotu a vyhlíží mě. Zlobí mě, že si ve školce ani neumí říct učitelce, že chce na záchod, přitom doma je úplně soběstačný.
Doma mívá záchvaty paličatosti. Už v roce a půl byl schopen po té, co jsme jej kus cesty nesli v náručí, běžet zpátky, aby si to prošel pomalu sám tak, jak on chtěl. Když mu dám jogurt do modré misky, ale on chtěl do žluté, takže řekne, že to nebude jíst. Nebo nechce něco z toho, co jsem mu dala na talíř, a odmítne celé jídlo.“

Které z nových informací vám připadají důležité pro pochopení celé situace a následnou pomoc Štěpánovi a jeho rodině?
Jaké informace nám stále chybí a jak bych je měla zjistit? 

Jak byste na základě dosavadních informací chlapce popsali? 

 

0

Komentáře

  • Tomáš O. sobota, 18 leden 2014

    Mnoho informací máme od maminky, samozřejmě by mne zajímalo, jak to vidí Štěpán. Zkušená psycholožka si myslím k němu najde cestu. Jeho postoje nám mohou mnohé osvětlit. Podstatné informace byly pro mne o tom, jak si doma hraje, že nechce být středem pozornosti, je vzdorovitý, rád si dělá věci po svém. Myslím, že tento chlapec žije hodně ve svém světě, má problémy se sociálním kontaktem v cizím prostředí. Přesto vše svým tempem dohání, a když se na něj netlačí, mohl by myslím zvládat postupně všechny problémy.:)

  • Beata P. sobota, 25 leden 2014

    Jako v předchozím komentáři mi připadá, že podstatné informace jsou o jeho hraní o samotě, hraní si s dospěláky v bezpečném prostředí a chápání pravidel hry, jeho vzdorovitost v situacích, kdy má o situaci či věcech jiný názor, nejistota v novém prostředí - chození na záchod, nespolupráce při kontaktních hrách.
    Nevím, zda je to správně, ale asi by mě zajímalo, jak chlapec reaguje v situacích, kdy se změní předem domluvený plán dne, jestli mu změna vadí, či nevadí. Ptala bych se, zda s nápadem učit se písmenka přišel sám a jak na to případně šel .
    Jinak mi z toho vyplývá, že Štěpán opravdu žije ve svém světě, hůř se přizpůsobuje novým situacím a sociálním kontaktům. Nemá rád, když je na něho vyvíjen příliš velký tlak a rád dělá věci podle svého uvážení. Ještě nedokáže říct, co si myslí, proč to tak chce a proto asi reaguje výbuchy vzteku.

  • Chcete-li psát komentáře, je třeba se přihlásit.