Ale takhle já to nemyslel!

Určitě se vám už někdy stalo, že se váš době mířený záměr minul účinkem. Vaše slova nebo chování si někdo interpretoval úplně jinak, než jste zamýšleli. Proč tomu tak je? Dá se nějak těmto nedorozuměním v komunikaci předejít? Sdílím s vámi příběh, který se stal v jedné menší IT firmě. Ale stejně tak se mohl stát i vám.

„Co dělám špatně?“

Email, který zde cituji, mi poskytl Honza, ředitel firmy, jako podklad pro individuální konzultaci. Chtěl na ní se mnou řešit problémy, které má v komunikaci se svými zaměstnanci: „Dobrý den, v souvislosti s optimalizací využití prostoru a zvýšení efektivity práce zaměstnanců budeme na poradě 10. 11. 2014 mimo jiné řešit přemístění některých oddělení či jednotlivců v rámci našich kanceláří. Pro rozmyšlení si tohoto bodu Vám posílám návrh řešení (následuje návrh řešení, jehož obsah není pro tento článek podstatný). Prosím o rozmyšlení si tohoto řešení, případně o sdělení návrhů, námitek k tomuto řešení na poradě. Děkuji Vám.“

Různé typy, různé reakce

S Honzovým souhlasem jsem použila tento email jako příklad v semináři komunikace. Vyzvala jsem účastníky, aby řekli, jak na ně takový email působí:

Pavla: „Na mě je to napsané moc obecně, nepíše tam nic konkrétního o tom, co to bude v praxi znamenat.“

Petra: „Mně se to zdá konkrétní dost. A navíc mi to přijde jako velmi dobrý způsob, jak lidi připravit na to, co se bude na poradě probírat. Jsou přece lidi, kteří si potřebují dopředu věci promyslet, aby se k nim pak mohli vyjádřit.“

Jirka: „Vyjádřit? Vždyť těm lidem nedává pro nějaké vyjádření vůbec žádný prostor.  Má to prostě dopředu rozmyšlené a k té svojí představě to bude na poradě hrnout.“

Petra: „No ale můžeš tam přece říct, co by sis představoval jinak.“

Jirka: „Tomu bych až tak nevěřil. Píše sice, že posílá „návrh řešení“, ale prosí nás o „rozmyšlení si tohoto řešení, případně o sdělení návrhů a námitek na poradě“. Takže o naše návrhy vůbec nestojí.„

Lenka: „Já nevím, co tady řešíte. A proč tě to Honzo tak irituje? Je to přece šéf, já věřím tomu, že to má nějak rozmyšlené, tak to budu respektovat.“

Ale já to takhle nemyslel!

Zajímalo mě, s jakým záměrem psal email Honza. Na konzultaci mi řekl: „Já jsem o tom s lidmi na poradě chtěl diskutovat. Jde mi o to, aby lidi výsledné řešení přijali a brali za své, protože jenom pak za něj budou schopni nést zodpovědnost. Ale nemám rád, když se o věcech na poradě jenom tak plácá, tak si to raději dopředu pořádně promyslím a přijdu s návrhem.  A jsem připraven zvážit argumenty ostatních. Ti ale musí přinést argumenty, které dávají smysl, a musí je umět logicky obhájit. Čehož asi většinou nejsou schopni, protože když jim dám prostor k diskusi, většinou mlčí.“

Ale kolegové to tak vnímali

Dohodli jsme se, že v rámci individuální konzultace s HR manažerem zkusím ověřit, jak podobný email vnímá on, popř. další lidé ve firmě: „Honza s námi připravované změny dopředu nediskutuje.  Ale není to tak, že by dělal nějaká unáhlená rozhodnutí. Nějakou dobu sbírá informace a pak přijde s komplexním systémovým řešením. Nechává sice na poradě prostor pro diskusi, ale když někdo přijde s jiným návrhem, tak to vypadá, že vůbec nenaslouchá, pustí se do boje logických argumentů a víceméně obhajuje svoje řešení. I když on to tak určitě nemyslí, mnoho lidí to vnímá konfliktně a raději ani nic neříkají.“

Podle sebe soudím tebe

Ve svém přístupu ke komunikaci jsme většinou velmi egocentričtí. Vysíláme informace způsobem, který je nám přirozený, a málo se zajímáme o to, zda tento způsob vyhovuje ostatním. Jak ho vnímají a jak si na základě toho naše sdělení interpretují. Přitom není lepší a horší způsob (pokud tedy nejde z naší strany o záměrnou manipulaci). Můžeme mít sebelepší záměr, ale náš záměr se může zcela minout účinkem, pokud nevezmeme v úvahu, že různí lidé přijímají a interpretují informace různými způsoby.

Teorie typů vám řekne proč

Dobrá zpráva je, že naše způsoby komunikace jsou relativně dobře předvídatelné, protože vycházejí z našich vrozených preferencí. Pokud jim díky Teorii typů porozumíme a zohledníme to ve své komunikaci, můžeme výrazně zvýšit své šance, že budeme pochopeni tak, jak jsme zamýšleli. Zjistit, jaké způsoby komunikace jsou vám přirozené a jak druzí vnímají to, co říkáte, můžete na úvodním semináři Teorie typů.