BLOG

Správná cesta? Přece ta moje…

lodka-z-listi-na-suchu

Možná o sobě v práci taky někdy pochybujete – proč vás nebaví něco, v čem se druzí tak nadšeně realizují? Proč děláte chyby v něčem tak primitivním, co zvládne člověk s mnohem nižším vzděláním? Uklidním vás. Není to o vašich schopnostech, není to o inteligenci. Je to o vašem vrozeném nastavení mozku. Na dvou příkladech si to ukážeme:

David, finanční ředitel:

„Sedím a v hlavě mám jak vymeteno. V uších mi doznívá právě vyřčená věta: „Uděláme si na to téma brainstorming. Tak říkejte, cokoliv vás napadne!“  Jenže já, aby mě něco kloudného napadlo, potřebuju chvíli přemýšlet. Ale jak se mám soustředit, když kolegové kolem mě vykřikují nápady, z nichž většina mi připadá naprosto mimo mísu. Jenže já nějak nejsem na brainstorming stavěný. Připadám si dost neschopný, když skoro nikdy nepřispěju žádným nápadem. Navíc mi tyhle brainstormingové sedánky našeho managementu nějak nedávají smysl. Přemýšlet nad tím, jak bude naše společnost vypadat za deset let? K čemu to je? Pojďme dělat něco užitečného. Můžeme přece využít to, co se nám doposud osvědčilo, od toho se odpíchnout a jít dál! Přece nebudeme, jak se tak říká, znovu vynalézat kolo.“

Martin, hlavní účetní:

„Čím dál víc mám pocit, že účetnictví není to, co mě naplňuje. Sice to dokážu dělat dobře, ale sedět někde celý den zavřený s čísly mě fakt nebaví. Chtěl bych víc pracovat s lidmi – naslouchat jim, pomáhat jim řešit jejich problémy, hledat, v čem jsou jejich silné stránky a pomáhat jim je rozvíjet.“

Co mají David a Martin společného?

David i Martin jdou po cestě, která jim nevyhovuje. David občas, a to v situacích, kdy se od něj očekává účastnit se činnosti, která mu nejde a nedává mu smysl. Martin neustále, protože si, pod tlakem rodičů, kdysi vybral ekonomický obor a teď v něm ze setrvačnosti pokračuje.

David ani Martin si zatím neuvědomují, proč se jim po jejich cestě nejde snadno. David dokonce trpí pochybnostmi o svých schopnostech, Martin ztrácí motivaci k práci.  Až oba zjistí, že za jejich pochybnostmi a ztrátou motivace jsou jejich vrozené potřeby, patrně se jim uleví. Naše vrozené potřeby totiž významně souvisí s našimi energetickými zdroji. Některé činnosti nám tím pádem jdou tak nějak samy a spíš nás nabíjejí, jiné nás stojí nezměrné množství energie a výsledek je stejně v porovnání s ostatními mizerný.

Typ není alibi

Mnoho lidí si myslí, že osobnostní typ předurčuje naše chování. Omyl. Typ nám neříká, jak budeme myslet, co budeme říkat, co budeme dělat a jak dobře nám to půjde. Můžeme dělat cokoliv, co považujeme za správné a nutné, abychom se vyrovnali s určitou situací, máme svobodnou vůli.  Typ nám však může odpovědět na otázku, proč nás to stojí málo nebo hodně energie.

Typ dává svobodu

David už teď ví, že brainstorming sice není jeho silná stránka, protože jeho preferovaný způsob přijímání informací je zaměřen na vybavování zkušeností a osvědčených postupů z minulosti. A že právě v tom může být svým kolegům, kteří vymysleli mnoho nových, avšak většinou realitu nereflektujících řešení, skvělým přínosem. A Martin? Může klidně změnit svou profesi a vydat se na novou cestu. Teď už bude vědět proč.

Sdílejte s přáteli

Komentáře k článku

Napsat komentář

Skvělé — jsem ráda za váš zájem

Některá videa zveřejňuji zdarma, abyste měli možnost vyzkoušet, že to myslím s vaším sebepoznáním dobře. Pokud by vás zajímala videa další, stačí zadat váš e-mail a já vám je ráda pošlu.

Šárka