KNIHA O POROZUMĚNÍ DĚTEM I SAMI SOBĚ

Nejsou stejné

Děti nejsou stejné!

Kdo by nechtěl své dítě dobře vychovat! Víte ale, co je dobré právě pro vaše dítě?

Nejde o volnou výchovu, ale respekt k přirozenosti dítěte. Podpořte vaše dítě, aby bylo tím nejlepším, kým může být. Samo sebou.

REFERENCE ČTENÁŘŮ

Nevíte jak na děti? Co platí na jedno, nefunguje na druhé?

Už jste vyzkoušeli různé výchovné přístupy, ale pořád to není ono?

Trápí vás, že si vaše děti nevycházejí vstříc nebo si ubližují?

Zázračná pilulka není

Každá z nás chce být dobrá máma, každý chce být dobrý táta. Existuje mnoho cest, jak to dělat, určitě jste se už o nějaké zajímali. Jedno mají společné — i když zdůrazňují individuální přístup, doporučují něco, co by mělo fungovat pro všechny. Jenže vy víte, že děti nejsou stejné.

Nejsou stejné jako vy.

Přesto někteří rodiče hledají školku spíš pro sebe než pro své dítě.

Nejsou stejné jako jejich sourozenci.

Přesto rodiče často zdůrazňují, že se musí chovat ke všem stejně, aby to bylo spravedlivé.

Nejsou stejné jako děti vašich známých.

Přesto se tolik rodičů snaží použít osvědčené postupy, které se ovšem osvědčily někomu jinému.

Některé výchovné přístupy už naštěstí jedinečnost dítěte zdůrazňují. A doporučují vám, abyste ji odhalili. Abyste navázali spojení se svým dítětem a začali naplňovat právě jeho potřeby. Jak se ale v potřebách dítěte máte vyznat, když vysílá rozporuplné signály a pokaždé se chová trochu jinak?

PŘEJÍT K OBJEDNÁVCE

Díky této knize

Se na své dítě lépe napojíte, budete vědět, co potřebuje, budete rozumět, proč dělá to, co dělá.

Získáte doporučení šitá na míru vašemu dítěti, budete ve své výchově efektivnější, předejdete konfliktům.

Pochopíte, co vaše dítě motivuje, aby se lépe učilo.

Uvidíte, jakým směrem se vaše dítě bude vyvíjet, a na čem postavit jeho profesní dráhu, aby bylo v životě úspěšné a spokojené.

Budete jako rodiče zažívat radost, vaše rodičovské úsilí bude dávat smysl a přinášet výsledky.

Pochopíte své vlastní dětství a zlepšíte vztahy se svými blízkými.

"Kniha je skvělý studijní materiál i pro učitele. Jsem učitelka SŠ a ke knize jsem dostala až na mateřské. Ale zpětně si vybavuji hodně žáků a říkám si: „Ahaaa, tak proto byl tenhle student takový a tato studentka maková.“ A já tyhle AHA momenty miluju!"

Tereza Vodičková

"Ze všech knih o výchově, které jsem dychtivě četla ve snaze najít odpovědi na mé otázky, je kniha Nejsou stejné jediná, která mi nepodryla mateřské sebevědomí, ale pomohla pochopit to nejdůležitější. Máme před sebou ještě dlouhou cestu, ale tato je kniha je skvělý a motivující začátek."

Eva Špániková

„Přečetla jsem si kapitolu o své dceři – a musím říci, že jsem z toho naměkko. Tak úžasně popsat to moje výchovné ‚trápení‘! Opravdu je tam všechno. Elišku vidím i v těch příkladech od ostatních maminek. Je to přesné. Je povznášející vědět, že je to typem člověka, a ne mojí nedůslednou výchovou.“

Kamila Kozáková

„Díky Teorii typů máme spokojenější rodinu :-). Pochopila jsem, proč moje holčička není 'tak úplně holčička', že nemám doma hyperaktivní a drzé dítě, že se jen chová v souladu se svým typem osobnosti. Už jen díky tomuto porozumění se uklidnilo mnoho vypjatých situací. Díky seminářům a knize NEJSOU STEJNÉ mám i mnoho praktických rad, jak se v takových situacích můžu jako rodič zachovat, abych jim předcházela a přitom neustupovala i ze svých potřeb.“

Zuzana Trojanová

"Podľa rodiny je syn čert, neposlušné, nezvladatelne dieťa, ktoré patrí do rúk odborníka, najlepšie psychiatra... (sú mu 2r3m). Ja som žiaľ jediná, ktorá sa mu snaží porozumieť a viem, že je normálny - len je to dieťa s potrebou slobody a akcie tu a teraz. Som vďačná, že som našla Vašu knihu a webinare."

Daniela Moravčíková

"Chtěla bych Vám moc poděkovat za práci, jakou jste si s touto knihou dala. Už nějaký čas se zabývám osobním rozvojem, ale pořád tam nebylo to kýžené 'přijetí sama sebe'. Knihu 'Nejsou stejné jsem chtěla hlavně kvůli svým dětem, ale našla jsem v ní mnohem víc - SEBE. Pochopila jsem, že vlastnosti, které jsem vnímala negativně, jsou součástí mojí přirozenosti - není třeba s nimi bojovat, ale přijmout je naučit se s nimi pracovat. Už se nerozčiluju a nezlobím se na sebe. Stejně tak jsem pochopila, že děti to nedělají 'naschvál', že to tak prostě mají a já překračuju jejich hranice. Takže tuto knihu vřele doporučuji KAŽDÉMU a DĚKUJI Šárce za její práci."

Lucie Langerová

zena-se-smeje-na-hrnek-ktery-drzi-v-ruce

"Knihu Nejsou stejné by měla mít každá máma ve své knihovně! Pro úplné začátečníky může být sice Teorie typu těžko uchopitelná, ale určitě se nenechte odradit a dejte si tu práci pochopit, jaký je rozdíl mezi jednotlivými kognitivními funkcemi a odhalte typ svého dítěte! Vždy, když sklouznu ke svým automatickým reakcím a divím se, proč máme doma zase období, kdy nic nefunguje, tak si nalistuji kapitolku o typu svého syna a vráti mě to zpátky do reality. Doporučuji pracovat i s knihou Ani mámy nejsou stejné."

Lenka Brummerová

"Teorie typů je velmi komplexní, proto i kniha Nejsou stejné je rozsáhlá – nesklouzává k zjednodušování. Kniha je prokládaná velkým množstvím citátů a kazuistik, na kterých je demonstrováno, jak se který typ či funkce projevuje, což velmi usnadňuje pochopení jednotlivých funkcí, resp. typů. Knihu vřele doporučuji nejen rodičům, ale všem, kteří s dětmi pracují – trenérům, vedoucím zájmových kroužků a hlavně pedagogům."

Kateřina Netíková

"Kniha Nejsou stejné byla pro mě neskutečně osvobozující a moc mi pomohla vnitřně se srovnat a pochopit, že nejsem špatná matka a nedělám vše špatně. A taky, že každý jsme jiný a je třeba si najít svoji vlastní cestu a pracovat s každým individuálně podle svého nejlepšího pocitu. S tímhle nastavením je to všechno u nás doma o moc snazší."

Pavlína Saudková

"Kniha mě provedla Teorií typů, postupnými kroky, jak určit typ osobnosti. A i když se to na první pohled může zdát složité (nebo vás může zarazit tloušťka knihy, jako mě, když mi kniha přišla 🙂 ), množství příkladů od rodičů vám pomáhá v rozhodování, pod jaký typ vaše dítě zařadit."

Pavlína Sóóky

"Hneď ako som zistila typ mojho synčeka, tak som ho prestala tlačiť do vecí, ktoré pre neho nie sú prirodzené, a to nám veľmi pomohlo s krikom, vynucováním si vecí a 'vzdorom'. Ako švihnutím zázračného prútika u nás tieto scény proste prestali."

Magdalena Parajková

"Čtení knížky Nejsou stejné bylo nejdřív náročné, ale měla jsem velmi silnou motivaci knihu dočíst až do konce, nevzdala jsem to a četla dále. Začala jsem ji číst od samotných příběhů, v nich jsem objevila typ dcerky a začala chápat její myšlenkové pochody. Potom už bylo snadnější pochopit i úvodní pasáže."

Petra Bidmanová

My dospělí si zkrátka chování dítěte interpretujeme po svém — místo toho, abychom mu umožnili vyvíjet se v souladu s jeho přirozeností, přetváříme ho k obrazu svému.

To způsobuje problémy ve výchově i ztrátu motivace při učení.

Děti opravdu NEJSOU STEJNÉ, ale postupně lze v jejich chování vysledovat typické vzorce, které odrážejí jejich vrozené potřeby.

Některé dítě potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Pokud po něm příliš brzy chceme autonomii, může se cítit ztracené. Jiné dává přednost neustálému přísunu nových podnětů a v životě bude úspěšné díky schopnosti improvizovat, ale my po něm chceme, aby se co nejdřív naučilo plánovat a řídit vlastní chování.

Některé dítě je přirozeně empatické, myslí na druhé lidi, ale nám pak vadí, že nemá vlastní názor. Některé dítě říká věci na rovinu a bez obalu a my se na něj zlobíme, že je necitlivé.

PŘEJÍT K OBJEDNÁVCE

OHLASY FANOUŠKŮ

„Z mateřství jsem byla spíše frustrovaná… teď si konečně nepřipadám jako neschopná matka!“

„Zjištění, co by mi mohlo pomáhat ve zvládání stresu, přináší výsledky a neskutečnou úlevu.“

„Skrze Šárku a Teorii typů jsem pochopil, kdo doopravdy jsem. Od té doby nabral můj život doslova úplně jiné obrátky.“

„S dcerou jsme si vůbec nerozuměly. Díky Teorii typů jsem ji pochopila, ba co víc – mám návod, jak na ni.“

„Pochopení rozdílů mezi dětmi mi zásadně pomohlo přizpůsobit výchovu. Vřele doporučuji. Šárka je expert a profesionál.“

„Teorii typů mám ráda. Velmi zajímavé informace, které mě vždy uklidní, že jsem normální máma. Doporučuji všem rodičům.“

„Tohle opravdu dává smysl, dvoudenní wellness pro duši, mozek i srdce. Díky Šárko za skvělou inspiraci.“

„Za mě dosud nejlepší osobnostní seminář ‚na trhu‘ (a to hodnotím jako někdo, kdo jich už pár prošel :-).“

„Miluji vaši knihu. Byla pro mě neskutečně osvobozující a moc mi pomohla vnitřně se srovnat a pochopit, že nejsem špatná matka.“

„Vše je velmi výstižně a přesně popsané. Teorie je velmi často propojována komentáři rodičů, jak je to v praxi.“

„Kniha Nejsou stejné je to najlepšie, čo som si pre seba za posledné dva a pol roka materstva kúpila.“

„Knihu Nejsou stejné jsem chtěla kvůli dětem a našla jsem mnohem víc – SEBE! Vřele doporučuji KAŽDÉMU a DĚKUJI Šárce za její práci.“

Také jsem si prošla své

Jsem psycholožka a člověk, který pátrá po příčinách, ale při studiu psychologie jsem se toho o důvodech lidského chování mnoho nedozvěděla.

Odpověď na otázku, proč má dítě nějaký problém, jsem hledala ve špatné výchově, v nevhodné výuce nebo nějaké poruše. V rodičích a učitelích to samozřejmě vyvolávalo pocity viny (i když jsem jim to říkala laskavě).

S vlastními dětmi přišly i pochybnosti o mých mateřských schopnostech: Jak to, že rady ze seminářů fungují u mých dětí jinak nebo nefungují vůbec?

Rozsvítilo se mi ve chvíli, kdy jsem objevila Jungovu Teorii typů. Brzy jsem začala rozumět lépe svým dětem, svým blízkým, ale také svým klientům — dětem i dospělým. Za dvacet let praxe jsou jich už tisíce. Při práci s nimi jsem teoretické poznatky získané z knih procvičovala v praxi a postupně vyvinula svůj vlastní koncept, jak si může dospělý určit svůj typ osobnosti bez dotazníku i jak lze odhalit vrozené potřeby dětí a předvídat jejich další vývoj.

Mými největšími učiteli však byly mé děti — díky nim jsem se proměnila já. Od mala bylo zřejmé, že každé z nich potřebuje něco jiného, než jsem jako malá potřebovala já.

Díky Markovi jsem záhy pochopila, že budeme mnohem lépe fungovat, když ho budu brát jako respektovaného partnera (“Ty s ním pořád jenom diskutuješ!» říkala mi moje máma). Taky jsem se postupně učila dávat si pozor na to, co říkám — aby to mělo logiku a byla jsem schopna to dodržet, což byla opravdu velká rodičovská výzva. Odpověď na otázku “Proč to mám dělat?» typu “Protože jsem to řekla,» ho totiž nepřiměla k tomu, co jsem chtěla, a vyhrožování »Už ti nikdy nekoupím zmrzlinu.». brzy prokouknul a přestal brát vážně.

Díky Barče jsem začala chápat, jak užitečné je nechávat věci otevřené (ačkoliv má přirozenost je opačná) a Dája mi ukázala, že vnitřní svět fantazie je krásný, i když někdy děsivý, a má smysl si to v něm užívat.

Bez Teorie typů bych si myslela, že Marek nechce poslouchat, Barča nikdy nic nedokončí a nenaučí se uklízet a Dája má úzkostnou poruchu. Dneska vidím, co všechno jsem ve výchově mohla dělat lépe, nicméně díky Teorii typů se mi snad podařilo, že z mých dětí vyrostli lidé, kteří jsou za sebe zodpovědní, mají rádi sebe i ostatní lidi a máme spolu hezký vztah.