Pravidla ve výchově a různé typy dětí

Učíte děti pravidla, ale výsledky se nedostavují? Je těžké se s dítětem domluvit s často se vzteká? Když vidíte stejně staré děti, váháte, co děláte špatně? Nebo si říkáte, co je „špatně“ s vaším dítětem? A možná máte obavy, jak bude dítě fungovat ve školce či škole.

Děti už vrozeně nejsou stejné – a různě vnímají pravidla ve výchově, stejně tak jako my rodiče jsme různé povahy a klademe ve výchově důraz na různé věci. Zároveň očekáváme, co by dítě mělo zvládnout, a jsme překvapeni, když jiné dítě to v daném věku zvládá a naše pořád ne. Když nerespektujeme typy osobnosti, můžeme v oblasti pravidel ve výchově hodně narazit. Čtěte dál a dozvíte se, jak různě vnímají pravidla základní čtyři typy osobnosti a na co při jejich výchově myslet.

SP typy – vrozené potřeby: TEĎ A TADY, SVOBODA, OKAMŽITÝ DOPAD

Těmto typům nejvíce vyhovuje, když mohou na věci sahat a zkoušet s nimi něco dělat. Jejich aktivitu nejvíce charakterizuje věta „Zkusím a uvidím.“ V předškolním věku se zvyšuje podíl aktivit, které nejsou čistě impulsivní, ale dítě v nich realizuje nějaký svůj záměr. Nejedná se však zpravidla o představu, jak jejich aktivita dopadne, to totiž potřebují teprve zjistit. Introvertní verze SP typů sice více přemýšlejí, než se do akce vrhnou, ale i ony potřebují vidět, co se stane, než budou dál přemýšlet. Protože SP typy zpravidla nemají očekávání, jak by měly věci dopadnout, nebývají zklamané. To, co okolí vidí jako nezdar nebo chybu, berou ony jako informaci, že tudy cesta nevede či takhle to udělat nepůjde a je potřeba to zkusit jiným způsobem. Pokud se z chyby hroutí nebo jdou do opozice, jedná se o následek nevhodné výchovy a již narušené sebehodnoty. Nebojte se proto nechat děti experimentovat a nechat je zažívat věci doslova „na vlastní kůži“. Nejlepší zpětná vazba je ta, kterou na sobě samy zažijí, a nejlépe ze všech typů nesou přirozené následky aktivit, pro které se samy rozhodly.

Pravidla se SP typy naučí ctít v případě, že jim dávají smysl a zbytečně je neomezují v jejich aktivitě. Protože žijí teď a tady, může pro ně být někdy obtížné pravidlo dodržet – hlavou jim neběží minulé zkušenosti a nepředstavují si dopady na budoucnost, zato vidí, jak se situace v každé chvíli mění. Přijmout, že některé situace se opakují a má smysl pro ně domluvit nějaké pravidlo, jim proto může trvat dlouho. ESFP a ISFP typy si ale mohou chtít zasloužit rodičovskou lásku, a kvůli tomu se na dodržování pravidel víc soustředí, i když jejich impulsivita stále často vítězí. Citlivé jsou tyto typy také na morální principy, protože odmala se do lidí přirozeně vciťují a vnímají, když se druhým ubližuje. ESTP a ISTP typy se také naučí morální principy ctít, ale nikoliv skrze vciťování do druhých, ale pomocí pochopení jejich logiky a výhodnosti. I v případě učení se morálce a pravidlům platí, že by dítě mělo zažívat důsledky svého chování. Pokud si nejste jisti, že si dítě uvědomilo, co udělalo špatně, stručně a věcně, ale zároveň důrazně jej na to upozorněte. Dlouhé moralizující rozhovory nebude SP dítě určitě vnímat.

Více se o SP typech a jejich výchově dočtete v článku Pět rad pro výchovu „akčních“ dětí.

SJ typy – vrozené potřeby: STABILITA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLEHLIVOST

SJ typy chtějí věci dělat dobře a v souladu se zadáním. Jejich aktivitu charakterizuje věta „Chci nejdřív vidět, jak se to dělá, abych to mohl udělat správně.“ Při svých činnostech potřebují cítit jistotu – proto rády dělají aktivity, se kterými už mají zkušenost, a potřebují podporu, když si nevědí rady. U nových činností proto dítěti ukazujte, jak může postupovat, a pomozte mu, aby je s vaší podporou zvládlo. Získá tak cennou zkušenost, kterou si založí do své knihovny a příště bude mít k dispozici jak osvědčený postup, tak příjemný pocit, že už to jednou zvládlo. U činností zadaných nějakou autoritou (rodiči, učitelkou) se pokuste zajistit, aby mohlo dítě úkol rovnou splnit dobře. Ověřte si, zda zadání rozumí, společně navrhněte postup řešení a průběžně dítě ujišťujte, že pracuje dobře a míří k cíli. Případnou chybu mu pomozte nalézt a podpořte ho v její opravě, či nabídněte efektivnější způsob řešení. Na konci dítě ujistěte, že úkol splnilo v souladu se zadáním. Když uvidíte, že už si je samo sebou jistější, tuto formu podpory mu nabízejte, ale zároveň vyjadřujte důvěru, že to dítě může zkusit nejprve samo.

SJ typy vyloženě potřebují pravidla – bez nich totiž nemohou dostatečně naplňovat své vrozené potřeby. Když se věci nedějí tak, jak mají, cítí se nejistě a zmateně a upozorňují na lidi, kteří pravidla porušují. To, čemu říkáme žalování, je však především jejich potřeba ujistit se, že pravidlo ještě pořád platí, a snaha ochránit druhé před nepříznivými důsledky jeho porušení. To neznamená, že by SJ děti nikdy pravidlo neporušily – chtějí-li uplatnit svůj záměr, mohou na pravidlo zapomenout nebo se nechat strhnout kamarády. Zpětně si však porušení pravidla uvědomí a často se i samy přiznají. SJ děti se také dobře učí vnímat morální principy – ctí totiž autoritu, která jim je předává a zároveň vnímají morálku v úzkém propojení s naplňováním svých potřeb – morálně se chová ten, kdo se drží řádu a pravidel, je zodpovědný a spolehlivý.

Více se o SJ typech a jejich výchově dočtete v článku Pět rad pro výchovu „pravidelných“ dětí.

NT typy – vrozené potřeby: ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST, ZDOKONALOVÁNÍ

NT děti potřebují být kompetentní a skrze svou aktivitu si své schopnosti dokazují. Zároveň ale mohou být jejich nápady náročné na realizaci, protože se ve svých představách nenechávají příliš svázat možnostmi reálného světa. Jejich nápady rozhodně nezavrhujte, spíše s nimi o možnostech jejich realizace diskutujte. Doptávejte se, jaké záměry mají, jak si ony myslí, že by se prakticky dalo udělat to či ono. Rozhodně jim ale nepomáhejte a nedělejte za ně to, do čeho se chtějí samy pustit. Počítejte přitom s tím, že někdy budete muset čelit silným emocím, když se jim nepodaří jejich záměr uskutečnit. Pokud jste jim pro realizaci poskytli podmínky, berte jejich emoce jako přirozenou reakci na frustraci, se kterou se musí naučit vyrovnávat. Vaše starost o jejich prožívání by situaci jedině zhoršila. Chybu je nechte najít, popř. je na ni upozorněte větou „Tady je chyba,“ nikoliv „Udělal jsi chybu,“, která by útočila na jejich kompetentnost. Nestavte se do role autority, která ví, jak se věci mají dělat správně. Připusťte, že dítě chce jít vlastní, originální cestou. A pokud si neví rady a je otevřené vašim nápadům, navrhujte je způsobem „Možná by to šlo udělat takhle, ale nejsem si tím jistá,“ a nechte na dítěti, aby se rozhodlo, zda vaše rady využije.

S pravidly většinou nemají NT typy problém, pokud nejsou vyžadována tlakem autority a pokud chápou jejich logiku. Vysvětlujte jim proto jejich smysl, ale očekávejte diskusi. Logické pro ně totiž není zdůvodnění „protože se to tak dělalo vždycky“ ani „protože jsem to řekla“. Zejména ENTP a INTP typy mohou být vůči pravidlům ostražitější, pokud v nich cítí omezování své svobody. Osvojování a uplatňování morálních principů se u NT dětí děje pomaleji než u jiných typů, protože se přirozeně do druhých lidí nevciťují a potřebují i u morálních principů rozumět jejich logice. To ovšem neznamená, že by nedokázaly projevit soucit a pomoc druhým, když trpí. Spíše jim déle trvá pochopit, jaké dopady má jejich chování na prožívání jiných lidí.

Více se o NT typech a jejich výchově dočtete v článku Pět rad pro výchovu „hloubavých“ dětí.

NF typy – vrozené potřeby: HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST, HARMONIE

Děti NF typu chtějí být vnímány jako jedinečné, což se projevuje i v jejich aktivitách v předškolním věku. Potřebují cítit, že okolí má pro jejich nápady pochopení a skrze jejich podporu vnímají, že je mají druzí rádi. Jejich bohatá fantazie však způsobuje, že jejich nápady bývají často mimo realitu, a snahu rodičů „vrátit je nohama na zem“ nedokážou vnímat věcně, ale berou si ji vždy osobně – když rodič odmítá jejich nápad, jako by odmítal je samotné. Dobrá zpráva však je, že o většině nápadů chce dítě hlavně mluvit, užívat si sdílení svých fantazií a velmi ocení, když se na ně v takových chvílích napojíte. Ucítí v tom přijetí a následná praktická doporučení pro realizaci bude přijímat ochotněji. Zpětná vazba by měla být pro dítě důkazem, že se o něj zajímáte a máte ho rádi. Proto vždy vyjádřete pochopení pro jeho úmysly a pocity a vyzdvihněte kreativitu jeho nápadů. Sdílejte s dítětem to, co se mu podařilo a šetřete kritikou. I když se ji budete snažit podávat věcně, dítě si ji vždy bude vztahovat na celou svou osobu a myslet si, že už ho nemáte rádi. Pokuste se proto mluvit laskavým a vstřícným tónem a stejně tak se tvařte. A nezapomeňte vždy dodat, že chyba nijak neovlivnila váš vztah k němu.

Osvojování morálních principů nebývá pro NF děti problematické, protože se do lidí přirozeně vciťují a zároveň chtějí být okolím přijímány. To neznamená, že by občas druhým nechtěně neublížily nebo si ve svých hrách neužívaly fantazie, v rámci kterých například vystřelí mladšího sourozence na měsíc. Podobně je tomu i u konvenčních pravidel – respektují je, protože nechtějí riskovat odmítnutí ze strany důležitých dospělých, a zároveň si postupně uvědomují, že pravidla napomáhají spolupráci a dobrým vztahům. Protože ale přirozeně ctí lidskou individualitu, není jim úplně blízký přístup „všichni dělají totéž stejným způsobem“ a v dospělosti snadno udělají z pravidla výjimku, pokud člověku pomůže, aby se cítil dobře.

Více se o NF typech a jejich výchově dočtete v článku Pět rad pro výchovu „idealistických“ dětí.

Jaká pravidla ve výchově myslíme?

Důležité si říct, o jakých pravidlech vlastně mluvíme. Abychom nemíchali dojmy s pojmy :-). Mnozí rodiče si spojují pravidla ve výchově s pravidelným režimem, pro jiné je to hlavně otázka hranic. Někdo bazíruje na pravidlech hygieny a bezpečnosti, pro jiného jsou důležitá pravidla soužití v rodině a morální pravidla – chovat se čestně, ohleduplně, nesobecky atd. vůči druhým lidem. Konkrétní doporučení k jednotlivým typům pravidel najdete ve dvou webinářích Teorie typů: „Děti a pravidla“ a „Jak vychovat ohleduplné a čestné dítě“. Jejich záznamy najdete v Klubu Teorie typů.

A pokud vás zajímá, jaké dítě doma máte, zkuste si jeho typ určit v knize Milovat nestačí.