Různé děti mají různé potřeby

Potřebujete něco vyřídit na úřadě a musíte s sebou vzít dítě (které tam s vámi nikdy nebylo). Spěcháte, jdete pozdě. Nechcete se zdržovat čekáním na výtah, a tak popadnete dítě do náruče a vynesete ho do prvního patra. Dítě se už v průběhu vzpírá – brečí nebo se vzteká. Zrovna teď byste ale potřebovali, aby bylo dítě v klidu. Co s tím?

Když mluvím s rodiči o jejich dětech, často se ptají „Co mám dělat, když dítě dělá..“ nebo „Jak máme reagovat na …?“ Téměř výjimečně se mě rodiče ptají PROČ se dítě chová určitým způsobem. Žádné JAK nemůže dobře fungovat, když předtím nezjistíme PROČ.

Pátrejme po vrozených potřebách

Univerzální výchovné postupy (JAK) nefungují, protože děti nejsou stejné. Už od mala u nich hraje významnou roli typ osobnosti, který je dán vrozeným „nastavením mozku“. To se odráží v potřebách dítěte a do značné míry určuje, jak reaguje v různých situacích. V uvedeném příkladu je oním PROČ příčina pláče nebo vzteku právě vašeho dítěte v dané chvíli.  Teprve až když to víte, můžete zvolit správné JAK. A hlavně, příště už možná podobnému problému předejdete. O jaké potřeby může jít v tomto případě?

Potřeba kompetentnosti

Znamená, že „chci zvládat sám to, co jsem si vytknul jako výzvu pro sebe“. Pokud je tou výzvou aktuálně „zvládání schodů“ dítě protestuje, protože tím, že ho vyneseme, mu nedáme příležitost kompetentnost prokázat. Větou „když tě vynesu, bude to rychlejší“ v očích dítěte o jeho kompetentnosti (schopnostech) navíc pochybujeme. Jako znevažování jeho schopností může vnímat i to, že mu vynesení do schodů prezentujeme jako pomoc. V podvědomí mu naskočí  „to nejsem dost dobrý, abych to zvládl sám?“.

 Potřeba akce teď a tady

Znamená, že „chci svobodně reagovat na podněty, které přitahují moje smysly“. Dítě chtělo schody vylézt po čtyřech, protože v tom vidělo příležitost k akci, nebo ho před vstupem do budovy zaujal kámen na chodníku, který jsme ho ale nenechali zvednout a hodit. Vzpírá se našemu plánu, který jde proti jeho potřebě svobody.

Potřeba stability a předvídatelnosti

Znamená „chci se držet toho, co už znám, dělat to, na co jsem zvyklý“. Tyto děti nevnímají nové věci, lidi a prostory jako vzrušující výzvu k objevování. Ve své „knihovně zkušeností“ hledají něco stejného nebo podobného z minulosti. Kromě toho, že se v novém prostředí cítí nejisté, může se jim taky z minulosti vynořit negativní zážitek – nereagují pak na to, co se děje teď, ale na negativní emoci, kterou v nich jejich vzpomínka vyvolala.

Znát potřeby = předejít problémům

Když víme, jaká potřeba je pro dítě klíčová, můžeme předejít mnoha problémům. Můžeme předvídat, co bude dítěti vadit, a situaci tomu uzpůsobit. Ideálně zkusit přehodnotit, jestli opravdu tak strašně spěcháme, že nemůžeme dítě nechat schody vyjít. Nebo dát dítěti cíleně příležitost jeho kompetentnost prokázat, umožnit mu nějakou dobrodružnou akci předtím, než potřebujeme, aby bylo chvíli v klidu, či ho připravit na to, co se bude dít a jak to tam bude vypadat.

Jak vyjádřit porozumění?

Když se situace přesto vyvine tak, že jde proti klíčovým potřebám dítěte, měli bychom alespoň vyjádřit, že jeho potřebám rozumíme.

„Promiň, neuvědomila jsem si, že je pro tebe důležité vyjít schody sám. Jsem si jistá, že bys to zvládl.“
„Asi tě hodně lákalo vzít si ten kámen a hodit s ním. Hned jak vyjdeme ven, nasbíráme kameny a budeme je házet do řeky. Zatím můžeš zkusit co nejrychleji zaběhnout na konec chodby a zpátky.“
„Vím, že jsi tady ještě nikdy nebyl. Možná ti to připomíná, když jsme byli … a tam se ti to nelíbilo. Já ti teď přesně řeknu, co se bude dít dál.“

Jak objevit klíčové potřeby dítěte?

Někdy stačí se dívat. Pozorovat, ale zároveň vědět, co je třeba sledovat, na co se zaměřit. Některé věci nám unikají, ačkoli je máme každý den na očích. Často proto, že se na děti díváme skrze „naše brýle“. To, co je důležité pro naši osobnost, předpokládáme i u druhých.

Více o klíčových potřebách dětí a jak je objevit se dočtete v knize NEJSOU STEJNÉ: Jak díky Teorii typů porozumět dětem a sami sobě. Díky stovkám příkladů konkrétních situací odhalíte, jak reagovat právě na vaše dítě.